Zelenina v zimě. Jakou si vybrat?


Víme, že zelenina je zdravá a měli bychom ji konzumovat každý den. Možná si řeknete, jak na to, když je leden a čerstvá zelenina v supermarketech je k nám většinou dovážená. Jíst ji či nejít?

Minimální denní množství zeleniny, kterou bychom měli sníst, je 300 g. Množství mezi 300-500 g je dostatečné. Proč jíst zeleninu? Jako první nás napadnou vitamíny.

Je pravda, že obsah vitamínu je rozhodně nižší než u zeleniny, kterou si utrhneme a hned ji sníme. Vždy je lepší používat čerstvou zeleninu, která vyrostla co nejblíže našemu bydlišti bylo. Samozřejmě, že v zimě je to pro většinu z nás nemožné, pokud jsme si nevypěstovali zeleninu vlastní a neuskladnili ji ve sklepě. I tak množství vitamínů s měsíci skladování klesá.

Dalším benefitem, který nám zelenina dává, je obsah minerálních látek a stopových prvků. V tabulkách najdeme, kolik která zelenina obsahuje vitamínů a dalších látek. Množství se ale mění – u vitamínů dobou skladování a tepelnou úpravou. S minerálními látkami a prvky je to dané zvláště vyčerpaností půdy, která se v zemědělství využívá. Údaje, které platily úřed 40 lety dnes vůbec nemusí platit. Množství těchto látek se v průběhu skladování nemění, ale celkově jich v zelenině ubývá.

Vláknina je další složkou zekeniny, která by nás měla zajímat. Ano, množství vlákniny v zelenině je velmi důležité pro naše zdraví. Vláknina podporuje náš pocit zasycení, usnadňuje vyprazdňování, spomaluje vstřebávání jednoduchých cukrů, snižuje hladinu cholesterolu a tryglicerů v krvi, pektinové složky na sebe vážou žlučové složky ve střevě.

Dospělí by měli zkonzumovat 10 – 20 g denně , děti 10 g. Kromě zeleniny obsahuje vlákninu ovoce, celozrnné obiloviny, luštěniny a také mořské řasy.

Vraťme se zpátky k zelenině jako takové a k otázce:

Jednoznačně lze říci, že než zeleninu nejíst vůbec, dopřejme si čerstvou zeleninu i v zimě. Osobně dávám přednost zelenině, která je v našich zeměpisných šířkách vypěstovaná a která se dá dobře skladovat – pro nás je typické hlávkové zelí, mrkev, petržel, celer, kapusta a růžičková kapusta, pórek, cibule, česnek, červená řepa, jako doplněk si dopřejte z dostupného sortimentu v obchodech brokolici, květák, rukolu, různé druhy salátů, rajčat a paprik a podobně cs.wikipedia.org.

K syrové zelenině můžeme přiřadit i kvašenou zleninu, u nás hlavně kysané zelí, které je v zimních měsících velmi dobrým zdrojem vitamínu C a vlákniny.

Je dobré konzumovat část zeleniny i tepelně opracovanou. Kromě již zmíněných druhů zeleniny si můžete dopřát zeleninu mraženou. Kvalitní mražená zelenina je zpracovaná ihned po sklizni (v řádech hodin), není tedy skladovaná a neztrácí cenné vitamíny. Ani zamražením se neztrácí příliš důležitých látek. Pozor jen na zboží, které špatně skladované a viditelně již bylo rozmražené a znovu zmražené. Pozor jen na zboží, které špatně skladované a viditelně již bylo rozmražené a znovu zmražené

Rate this post